Hrdinou navždy

20. března 2017 v 21:26 | Adél |  Téma týdne
Odjakživa panuje mezi lidmi domnění, že hrdina je ten dobrý. Ten co zachrání a oprostí od bolesti, utrpení a problémů.
Vážně?



Tolstoj kdysi řekl: "Hrdina, jehož miluji celou duší, byl, je a vždycky bude krásný - je jím pravda."

Pravda se možná zdá být hrdinskou, ale ač si to nikdo neuvědomuje, je to vlastně dost smutné. Neměla by být samozřejmostí? Jak by bylo vše jednodušší, kdyby spolu lidé mluvili na rovinu a nemuseli se prodírat kupami špinavých lží. Nebylo by třeba hrdiny, nebýt zloducha. To jsme věděli už jako malé děti z pohádek. A v tom to také je. Pravda vítězí pouze v těch pohádkách, ne v realitě. V realitě ve výběru, co je správné a co je snadné, vždy zvítězí snadná cesta zbavená překážek, bouřkových mračen hádek a kvalitně odvedené práce… Jenže i ve slunných oblastech se v údolích vždy válí mlha, přes kterou nevidíme a stejně tak i podél naší cestičky v příkopech číhají lži zakryté ve stínu podlosti a hlavně nespravedlnosti. Mezitím co slepí tupci naší generace, kteří mají tendence si vše ulehčovat, bezstarostně kráčí rozkvetlou alejí a domnění, jak ji to všechno hezky vyšlo, lež si brousí zuby na nebohého poctivého a upřímného člověka. A hrdinu lži nejdříve přivábí svou krásou a půvabem a následně oškubou a rozdrásají takovým způsobem, že není schopen být dále hrdinou.

Hrdinové dnešní doby jsou opravdu ti, kteří se nebojí paktovat s pravdou a tvrdě dřou, aby dosáhli výše, než jsou jejich dosavadní možnosti. Pohnout se dál. Lži nikoho dále neposunou, možná iluzi, ale nikdy ne skutečnost. A nejen ti, co pravdu umí vykřičet do světa a nebát se okolí, které se na ně následně snese jako supi, ale i ti, co ji umí přijmout. Pravda nemá pěknou tvářičku jako lež, možná jí obličej zdobí plno jizev a šrámů a zažila mnoho zvratů, nešťastných událostí a slyšela tolik bolestných slov, ale vždy se objeví v pravou chvíli, kdy už lež na své hry nestačí. Tak jako pravý hrdina.

Avšak není hrdina jako hrdina. Přijímání pravdy souvisí s přijímáním kritiky, zlých slov, činů a hlavně bolesti. Možná si říkáte, že nemůže být hrdinou, že neuleví od trápení, ale opak je pravdou. Stejně jako lež potřebuje čas na splétání svých sítí, tak i pravda potřebuje svůj čas na své přijmutí. Časem se dočká svého triumfu a za svůj čin bude odměněna, byť třeba jen pouhou vděčností a pochopením. Člověk, který přijme a pochopí pravdu a následně dokáže změnit svůj postoj a dát lži ránu přímo mezi oči je víc než jen hrdina.

Fuuha, docela dlouhá doba uběhla od posledního článku co? Nějak mě zase popadla tahle potřeba psaní a musela jsem se vybít. Snad budu zase přidávat častěji... Jo. Opravdu to myslím vážně :D Mějte se krásně a užívejte si začínající jaro! ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenča Lenča | Web | 21. března 2017 v 22:28 | Reagovat

Moc hezký a poučný článek :-) Ideální k zamyšlení :-)

2 cincina cincina | Web | 28. března 2017 v 18:51 | Reagovat

Ono by bylo jednodušší, kdyby spolu lidi mluvili na rovinu, ale jsou lidi, kteří jsou neupřímní. S těmi se nedá nic udělat. Nemůžeš donutit člověka k upřímnosti, pokud sám nechce.
A úplná upřímnost je taky na škodu. Vidím to u sebe. Říkám všem co si myslím a jak se věci mají a kolikrát kvůli tomu vznikají i hádky, protože lidi nechtějí slyšet pravdu.

3 world-of-infinity world-of-infinity | Web | 28. března 2017 v 22:06 | Reagovat

[1]: Děkuji ;)

[2]: Ano, to máš pravdu :) Záleží hodně na člověku, na jeho povaze a taky co dokáže unést a co ne :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama